5.)
Fosa
Fosa (Cryptoprocta ferox) je cibetkovitá šelma, která žije na Madagaskaru.
Ačkoliv váží pouhých 7-12 kg, je na vrcholu potravního řetězce Madagaskaru. Ve dne i v noci loví lemury, ptáky nebo vybírá vejce z hnízd. Nepohrdne ani slepicemi, které krade domorodcům a ti jí pak kvůli tomu pronásledují. Přes den se ukrývá ve velkých dutinách stromů nebo v jeskyních. Obývá lesy.
Dospívá až kolem pátého roku života. Mimo období páření jde o samotářské zvíře. Samice je březí tři měsíce. Rodí většinou dvojčata, ale klidně může mít až čtyři mláďata.
Lachtan
Lachtanovití (Otariidae) je čeleď ploutvonožců (Pinnipedia) čítající asi 16 druhů lachtanů. Lachtani jsou poměrně velcí živočichové s hustou srstí, která bývá po namočení tmavší, a s velkou zásobou podkožního tuku, kteří jsou tímto skvěle přizpůsobeni životu ve vodě, kde tráví většinu svého života, ale k rozmnožování, odpočinku a spánku dochází na souši. Zástupci této čeledě jsou velice zdatnými plavci a některé druhy se mohou objevit i několik desítek kilometrů od břehu.[zdroj?] Obývají chladné oblasti jižního Atlantického, Indického a severního i jižního Tichého oceánu.
Tuleň
Tuleňovití (Phocidae) jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou čeledí ploutvonožců (Pinipedia). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní boltce (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší „tuleni“). V této čeledi je 18 – 19 žijících druhů v 10 rodech, čeština však rozeznává rody 3: čepcola (Cystophora), rypouše (Mirounga) a tuleně (zahrnujícího všech 8 zbylých rodů). U tuleně karibského (Monachus tropicalis) se předpokládá, že byl okolo roku 1950 vyhuben.
Plejtvák
Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je mořský savec z řádu kytovců. Je to největší současný žijící živočich a podle dosavadních informací i největší živočich vůbec, alespoň z hlediska hmotnosti. Délkou jej však předčilo několik rodů sauropodních dinosaurů.
Plejtvák sejval (Balaenoptera borealis) je kytovec z podřádu kosticovci. Je to třetí největší plejtvák, hned po plejtváku obrovském a plejtváku myšoku.
Velryba
Velryba není ryba, ale savec z řádu kytovci (Cetacea). Mimo jiné to znamená také to, že dýchá vzduch stejně jako všichni ostatní savci, tedy i člověk. Velryby patří mezi největší živočichy žijící na Zemi. Živí se planktonem.
Zpravidla se jako velryby označují příslušníci podřádu kosticovců, ale i mnoho ozubených kytovců je označováno jako velryby, zvláště pak velké druhy, jako je kosatka dravá, kulohlavec černý, běluha, narval, vorvaň a další.
Delfín
Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je známý druh, protože je často chován v delfináriích a je často používán pro výzkumné účely. Je podobný delfínu obecnému, ale má kratší čelisti s menším počtem zubů a působí celkově mohutněji.
Delfín skákavý má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry (váží 150–200, výjimečně až 390 kg a dožívá se 30–36 let). Zobákovité čelisti jsou krátké, dolní čelist přesahuje přes horní (v každé polovině čelisti 20–26 zubů). Má hřbetní ploutev, zřetelně protaženou dozadu a trojúhelníkovitě zašpičatělou. Břišní strana je světlá, hřbetní šedohnědá až černá (tmavá barva zasahuje i na čelo a čelisti).
Žije ve skupinkách po 5–15 kusech, ale občas se houfuje i do větších skupin (až 100 jedinců). Skupina se většinou zdržuje podél pobřeží na úseku 200–300 km dlouhém a nekoná delší přesuny. Delfíni skákaví dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Musí vyplouvat na hladinu aby se nadechl vzduchu.
Vyskytuje se v mořích a oceánech tropického a mírného pásma, včetně Středozemního a Černého moře. Místy se podél evropského pobřeží dostane až do Severního moře. V severním Atlantiku bývá loven obyvateli Faerských ostrovů při tradičním lovu grindadráp.
Jeho březost trvá 12 měsíců. Mládě je asi 1 m dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Přichází na svět v mělkých vodách, kde mu matka ihnet pomůže nadechnout. Po dobu 18 měsíců pije mateřské mléko, které obsahuje hodně tuku, po nemž mládě rychle roste. Asi ve věku 6 měsíců poprvé ochutnají rybu a matka je učí lovit. Samice rodí pouze jedenkrát za tři roky a to jen jedno mládě.
Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání.
Běluha severní
Běluha severní (Delphinapterus leucas Pallas, 1776) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou.